SLOVÁCKO 5. 12. 2010
Jana Rybová
Konference pomohla Slovanům
Na tři desítky historiků a archeologů z Česka, Slovenska, Německa, Itálie a Rakouska se sjelo do Hodonína na Mezinárodní odborné sympozium věnované slovanskému nalezišti v Mikulčicích a sousedních slovenských Kopčanech.
Shodli se, že mají mimořádnou hodnotu, která se nedá srovnat s podobnými nálezy mocenských centrem z osmého až desátého století v celé východní části střední Evropy.
„Tato hodnota je skryta nejen v archeologickém potenciálu místa. Je to lokalita nepochybně spjatá s dějinami christianizace střední Evropy, stejně jako místo, kde se potkával východ Evropy se západem a které je svědkem počátků prvního významného státu na území střední Evropy – Velké Moravy,“ vyjádřili se odborníci ve svém usnesení k významu areálu slovanské sídelní aglomerace na mikulčických Valech a k památkové zóně v Kopčanech s tamním kostelem sv. Markéty Antiochijské.
Účastníci mezinárodního odborného sympozia, které neslo název Národní kulturní památka slovanské hradiště v Mikulčicích a kostel sv. Markéty Antiochijské v Kopčanech: Památka světové hodnoty na Seznam světového dědictví UNESCO, plně podporují snahu odborných a vědeckých organizací České a Slovenské republiky zapsat tento mimořádně kvalitně dochovaný areál na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Doporučili také aktualizaci nominačního návrhu pro zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, o které se archeopark Mikulčice – Kopčany už loni ucházel, ale protože za sebou neměl ještě plánovanou rekonstrukci, stáhl ji. Archeologové a historici, kteří se mezinárodního sympozia v Hodoníně zúčastnili, se také usnesli, že snaze o zápis archeoparku na seznam světového kulturního dědictví budou nápomocni tím, že pomohou s precizací nominačních kritérií řeky Moravy prokázaly, že raně středověké osídlení v katastru obce Kopčany patřilo k mikulčické sídelní aglomeraci. „Nové poznatky z výzkumu kostela svaté Markéty Antiochijské u Kopčan a jejího okolí odhalily tento kostel jako jedinou dosud stojící velkomoravskou stavbu a znamenaly novou motivaci pro česko-slovenskou spolupráci v této oblasti,“ připomněla Chovančíková s tím, že tato spolupráce vyústila právě v podání společné česko-slovenské nominace Archeoparku na zápis do světového dědictví UNESCO. „Lávka bude znamenat faktické propojení obou lokalit a posílení nadějí na úspěch společného československého projektu při jeho posuzování,“ dodala ředitelka Masarykova muzea.
SLOVÁCKO 26.11.2010
Petr Turek
Lávku v archeoparku posunuli kvůli ptákům
Mikulčice, Kopčany – Archeopark Mikulčice – Kopčany spojí lávka přes řeku Moravu. Ta se bude muset posunout o pár metrů dál, než se původně plánovalo. Kvůli chráněným ptákům. Lávka propoji dvě lokality, které podávají významné svědectví o životě Slovanů. Archeopark tak získá větší naději, že se celý dostane na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Zájem o projekt, díky kterému se přemostí břehy Moravy na území Mikulčic a slovenských Kopčan, potvrdili už koncem roku 2008 představitelé Trnavského a Jihomoravského kraje Zdenko Čambal a Jan Letocha.
„Rušivým momentem celého projektu může být řešení majetkoprávních nesrovnalostí na obou březích Moravy,“ upozornil však na jedno z úskalí, která provázela více než dva roky stará jednání, tiskový mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček.
Nakonec projekt narušilo něco úplně jiného. Lávka se musela posunout kvůli hnízdištím některých ptáků.
„Původní projekt nebyl šťastně řešený. Vedl přes Přírodní rezervaci Skařiny, kde jsou kolonie volavek, čápů a některých druhů dravců. Cykloturistický ruch začíná hned, jak sleze sníh. Předpokládáme, že trasu bude využívat spousta lidí, a že by pak jezdili přímo pod hnízdy těchto ptáků,“ přiblížil připomínky České ornitologické společnosti ornitolog Karel Šimeček.
O 800 metrů dál
Podle nového návrhu se tak lávka posune. „A to po proudu řeky Moravy asi osm set metrů od historické trasy Velkomoravské cesty. Toto řešení akceptovali všichni partneři projektu,“ uvedl podpředseda Trnavského samosprávného kraje Zdenko Čambal.
V současnosti pokračují jednání mezi zástupci sousedních krajů ohledně nastavení podmínek veřejného výběru dodavatele projektové dokumentace přemostění. „Ukončení projektu předpokládáme v prosinci příštího roku,“ upozornil Čabal.
Celkové náklady na osmdesát metrů dlouhou lávku včetně přístupových cest pro nemotorovou dopravu a pěší turistiku by se měly vyšplhat na deset miliónů korun.
„Význam lávky nespočívá jen v podpoře turismu, i když ta je pochopitelně důležitá, protože lávka znatelně zkrátí cestu z Mikulčic do Kopčan. Lávka má však i svůj historický význam,“ uvedla ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně Irena Chovančíková.
Upozorňuje zvláště na to, že archeologické výzkumy na slovenské straně
MALOVANÝ KRAJ, 5/2009, s. 30
PhDr. František Synek, vedoucí pobočky
Slovanské hradiště v Mikulčicích – vize nepříliš vzdálené budoucnosti
Pobočka Masarykova muzea v Hodoníně – Slovanské hradiště v Mikulčicích, prožívá v posledních letech svoji malou renesanci. Projevuje se nejen v trvale zvýšeném zájmu návštěvníků o tuto památku, ale především v rozvíjených aktivitách v tomto areálu.
Změny předznamenala v roce 2006 zpracována architektonicko – urbanistické studie Mikulčicko-kopčanského archeoparku. Studie, vytvořená na FA STU v Bratislavě týmem vedeným Janou Gregorovou, obsahuje kromě rozboru současného stavu a návštěvnického zájmu, také celou řadu podnětů, které vedou k postupnému “zviditelnění” této naší významné národní kulturní památky. Náměty přišly v pravý okamžik, neboť “lokalitě Slovanského hradiště v Mikulčicích hrozí, i přesto, že jde o archeologické naleziště a území z tohoto pohledu v Jihomoravském kraji i v České republice prvořadého významu, postupná ztráta atraktivnosti a zájmu návštěvníků. Důvodem tohoto nebezpečí je nevyhovující prezentace nálezů v terénu, nedostatečná vybavenost zázemí, špatný přístup z veřejných komunikací, nedostatečné využití přírodního prostředí i umělé přerušení kontaktu se slovenskou stranou”. (Konec citace ze zmíněné studie).
Projekt Mikulčicko-kopčanského archeoparku znamená pro českou stranu optimální varianty možných řešení, cílených k zvýšení zájmu turistů, domácích i zahraničních návštěvníků o tuto významnou archeologickou a historickou lokalitu. Hned v úvodu řeší studie podstatnou otázku, kterou je zachování archeologické základny přímo na akropoli mikulčických valů, tedy v centru návštěvnické pozornosti. Zpracovatelé studie se shodli na potřebě redukce této základny a v budoucnosti přesun její podstatné části do návštěvnicky méně atraktivních poloh v blízkosti této národní kulturní památky. Projekt v budoucnu doporučuje vznik záchytného parkoviště na přístupové komunikaci blíže k vesnici Mikulčice a zlepšení návštěvnické dostupnosti hradiště místní dopravní obsluhou. V areálu samotném je v plánu kompletní rekonstrukce budovy návštěvnického centra a vybudování “velkomoravské cesty” s třemi dřevěnými mosty přes příkopy valů v původních místech a napojení na plánovanou hraniční lávku přes řeku Moravu u Kopčan.
Ve vazbě na zpracování žádosti o zápis do listiny UNESCO byly pracovníky Masarykova muzea v Hodoníně v roce 2007 vytýčeny kroky realizace jednotlivých podnětů obsažených ve studii, přičemž “pracovně” byl za časový mezník vyznačen rok 2013, v němž si připomeneme 1.150. výročí příchodu věrozvěstů sv. Cyrila a sv.Metoděje na Moravu. Tento časový cíl se týká konkrétních a jasně formulovaných proměn akropole, předhradí i podhradí hradiště v Mikulčicích.
K prvním realizovaným krokům bude patřit postupné zvýraznění kopií základů jednotlivých kostelů a jejich zvýšení nad úroveň stávajícího terénu, k jehož realizaci se přistoupí již v závěru této sezóny. Zamýšlena je rekonstrukce původního situování hlavní “velkomoravské” komunikace předhradím a akropolí, včetně postupného vybudování tří dřevěných velkomoravských mostů formou archeologického experimentu, jejichž součástí budou kopie bran a částí opevnění valu. V plánu je vyznačení a zpřístupnění přírodní naučné stezky a rozšíření nabídky i počtu návštěvnických tras po areálu hradiště a jeho nejbližším okolí, včetně vytvoření velkého návštěvnického okruhu obepínajícího celý tento turisticky zajímavý prostor.
Kromě, v současné době připravované modernizace návštěvnického centra, jenž bude znamenat výrazné zlepšení poskytovaných služeb, se již v zimě 2007/2008 přistoupilo k rekonstrukci expozice pavilonu II, která nadčasově doplňuje v objektu prezentované původní archeologické terény - základy prvních dvou mikulčických kostelů. Její součástí byl revizní archeologický výzkum v roce 1954 - 5 prof. J. Poulíkem odkrytých základů I. a II. mikulčického kostela i hrobů v jejich okolí, který přinesl nové zajímavé poznatky a nálezy. Nová a moderní expozice zde zpřístupněná 1. dubna 2008 získala v Národní soutěži Gloria musaealis hlavní cenu v kategorii Muzejní výstava roku 2008. Tato expozice je v současné době největším tahákem mikulčického památníku Velké Moravy a její pojetí i způsob moderní prezentace historie jsou návštěvníky velmi vysoce hodnoceny.
V dalších obdobích bude zájem (ovšem s ohledem na finanční prostředky získané z grantů EU) směrován na údržbu a obnovu zeleně, především stromů a lučních porostů celého areálu této pobočky Masarykova muzea v Hodoníně.
Usilovat budeme také na realizaci studií J. Gregorové doporučeného archeoskanzenu v podobě velmožského dvorce s rekonstrukcí objektů z období Staré a Velké Moravy probádaných archeologickými výzkumy. Pro tento záměr se výhodným místem jeví prostor poblíž sedmého kostela.
Dětem a školní mládeži jsou již nyní věnovány mnohé nové programové aktivity, jejichž cílem je přiblížit a popsat život, zvyky, tradice a dovednosti starých Slovanů. Tyto programy formou pilotních projektů zkoušíme již v letošní návštěvní sezóně.
Se všemi těmito i dalšími změnami, k nimž patří například záměr turisticky více propojit Mikulčický velkomoravský areál nejen s oblastí Lednicko – valtickou, ale také s expozicemi památek Velké Moravy v Břeclavě – Pohansku a ve Starém Městě a v Modré u Uherského Hradiště, souvisí zvýraznění, posílení a trvalá aktivita v propagaci na místní, regionální i krajské úrovni, vytváření lákavých a zajímavých kulturně-výchovných doprovodných akcí, nabídka návštěvnicky atraktivních programů a zvýšená prezentace hradiště mezi školní mládeží a dětmi.
K tomu cíli směřuje také Jihomoravským krajským úřadem poprvé v roce 2007 vyhlášená Literární soutěž s názvem Skrytá paměť Moravy, která je určena studentům ve věku 12 – 19 let a jejíž vyvrcholení, vyhlášení výsledků a autorské čtení se pravidelně uskutečňuje v květnu v Mikulčicích nebo letos připravovaný pilotní ročník Výtvarné soutěže pro žáky a studenty Malujeme barvami země, který bude vyhlášen v září tohoto roku, a který je rozvíjen ve spolupráci s rakouskou stranou.
------
MALOVANÝ KRAJ (zasláno do redakce, říjen 2009)
PhDr. František Synek
Cenu Muzejní výstava roku 2008 získaly velkomoravské Mikulčice
Národní kulturní památka z doby prvního státního útvaru západních Slovanů - Slovanské hradiště v Mikulčicích, pobočka Masarykova muzea v Hodoníně, se od května roku 2009 může pyšnit oceněním, které z rukou ministra kultury převzala v Pantheonu Národního muzea v Praze ředitelka hodonínského muzea Mgr. Irena Chovančíková. Zdejší nová stálá expozice “Velkomoravské Mikulčice – Druhý kostel a sakrální architektura knížecího hradu” byla v rámci VII. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis 2008 oceněna titulem Muzejní výstava roku 2008. Ve výroční zprávě k této soutěži se o uvedené nejlepší výstavě dočteme: Stálá expozice ( …) byla otevřena v roce 2008 a její architektonické řešení spočívá ve vytvoření ztemnělého scénického prostoru zdůrazňujícího jednotlivé exponáty za použití světelné, zvukové a projekční techniky. Expozice je vystavěna na neobvyklé instalaci kopií vzácných sbírkových předmětů, replik jednotlivých velkomoravských kamenných staveb (kostelů a paláce) a prezentuje především dvorskou velkomoravskou kulturu – honosné šperky (gombíky, náušnice, prsteny), nákončí, velmožské ostruhy i kopie rukopisných textů velkomoravského původu psaných hlaholicí, jež jsou prezentované ukázkami Kyjevských listů, Kodexu Assemanova a Sinajského žaltáře a auchologia (9. – 11. století). Expozice se klene nad autentickými archeologickými terény 2. mikulčického kostela a vytváří silně emotivní zážitek z obrazových i zvukových vjemů prezentovaných v expozici moderními výstavními a výtvarnými prostředky. (Gloria musaealis 2008. Výroční zpráva, Praha 2009, s. 7).
Scénář nové stálé expozice mikulčického památníku Velké Moravy zpracoval Ing. akad. arch. Jan Konečný, CSc., který je také autorem scénického řešení, ve spolupráci s vedoucím zdejší archeologické základny PhDr. Lumírem Poláčkem, CSc. Využity byly také starší modely mikulčických kostelů a knížecího paláce vytvořené Ing. arch. Jiřím Pošmourným, z nichž vychází také zpracované vizualizace těchto staveb, kdežto celkové vizualizace mikulčického hradiště vychází z předloh zpracovaných podle podkladů prof. PhDr. Josefa Poulíka, DrSc. a doc. PhDr. Zdeňka Klanice, DrSc. technikem mikulčické základny Ristislavem Skopalem.
Návštěva památníku Velké Moravy v Mikulčicích a především prohlídka nové expozice v pavilonu II (Kostela) zanechává u hostů mimořádně silný emotivně-estetický dojem. Dle autorského záměru uvádí průvodce návštěvníky po nedlouhém úvodním proslovu u dominantních vstupních dveří, na nichž je hlaholicí napsaný text evangelia sv. Jana: Na počátku bylo slovo a to slovo bylo u Boha…, do ztemnělého a tichého chrámového prostoru s pohledem na otevřené hroby s kosterními pozůstatky Slovanů a na autentický archeologický terén znázorňující nejmladší stavební fázi II. mikulčického kostela. Po chvíli tento vstupní nebývale silný vizuální zážitek rozšíří první tóny hudby, rozsvěcování reflektorů nad hroby a slova průvodního textu o Velké Moravě. Po spuštění dvou pláten sledují hosté 20ti minutový audiovizuální pořad, který je pomocí mluveného slova, hudby a obrazu seznámí nejen s historií, významem i představou vzhledu mikulčického hradiště v 9. století, ale také s tvarem a prostorovou vizualizací vybraných mikulčických kostelů a knížecího paláce, jakož i s ukázkami unikátních řemeslnických prací v podobě různých šperků, kování a nákončí. Audiovizuální pořad je pak doplněn samostatnou prohlídkou vystavených exponátů, jimž dominují soubory zlatých a stříbrných šperků i dalších předmětů umístěných nejen v nasvícených skleněných tubusech, ale také ve výklencích jednotlivých vitrín.
Spojením tohoto emotivního programu mluveného slova, hudby a obrazu s prohlídkou expozice a doplňujícím komentářem průvodce je vytvořena zajímavá a dokonalá představa o velikosti, významu i postavení mikulčického hradiště, pravděpodobně onoho “bývalého nevýslovného a starého Rostislavova města” (urbs antiqua Rastizi), které dle Letopisů kláštera ve Fuldě mohlo nést jméno Morava. Prof. Lubomír E. Havlík na toto téma mimo jiné uvádí následující výklad: Rozsáhlá aglomerace Valů u Mikulčic s ústředním hradem s předhradím a několika opevněnými dvorci či tvrzemi připomíná poněkud nesystematický postupný růst správního a mocenského ústředí staršího typu. Stávalo zde 12 kostelů – z toho 6 na hradě včetně velké baziliky, nalezlo se pohřebiště čítající přes 2.000 hrobů s četnými zlatými a jinými artefakty. V chrámech byly hrobky, v jejichž lodích mohli být podle evropského křesťanského ritu pouze vládnoucí členové dynastie (kostely I., II., III. a IV.) a další knížecí hroby. Nálezy několika set válečných seker, nasvědčují přítomnost silné vojenské družiny. Nalezené meče – celkem 16, což je 33% všech nálezů z celé Moravy, byly v té době výsadní zbraní a šiřitelů křesťanství a vládní moci. Navíc je třeba mít na paměti, že ne všechna značení Morava, která se vyskytují v moravských legendách, mohou značit zemi. V dalších pramenech se pak rozlišuje, že arcibiskup Metoděj přišel nejprve do “moravských zemí” a pak dospěl až na “Moravu”, popřípadě šel “do města Moravy”, které mu bylo určeno za jeho sídlo z titulu arcibiskupství. (Havlík L.E.: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů. Brno 1994, s. 35 an.). Tuto tezi vysvětluje tentýž autor také v další své publikaci Kronika o Velké Moravě (Blok, Brno 1987, s. 165) takto: Označení Metoděje jako moravského biskupa souviselo zřejmě se jménem jeho sídelního města, metropole, nikoliv země. Rozdíl je patrný srovnáváním označení Metoděje jako arcibiskupa Moravy – (archi)episkopos Morabu (Život Klimenta, biskupa Bulharů, kap. II, 4, III, 10), kde je míněna lokalita, a označením Svatopluka jako vládce Moravy – archón tés Morabias (O spravování říše, kap. 41), kde je míněna země.
Významného ocenění nové stálé expozice v soutěži Gloria musaealis a tím i mikulčického památníku Velké Moravy se dostalo ve výročním roce 55. let od zahájení pravidelných archeologických výzkumů v této nebývale rozsáhlé a zachovalé archeologické lokalitě a v roce 1.140. výročí úmrtí patrona Evropy sv. Cyrila v Římě (14. února 869). I proto je škoda, že se tomuto pro naši historii tak významnému místu nedostalo další cti v podobě zápisu na Listinu světových kulturních památek UNESCO.
Naopak mikulčické hradiště v tomto významném roce poctili nebývalým darem naši bulharští přátelé. K poctě soluňských bratří sv. Cyrila a sv. Metoděje, jichž si velmi váží, vytvořili jejich sousoší, které bylo v Mikulčicích nedaleko akropole odhaleno a vysvěceno v druhé polovině měsíce května 2009. Sousoší vytvořil bulharský umělec žijící na Slovensku Emil Venkov a představuje oba svaté bratry při obhajobě svého učení a působení na Moravě u papeže Hadriána II. v Římě v roce 868. Umístění bylo vybráno odbornou komisí a byť není na akropoli, je nejlepší variantou ze všech navrhovaných. S výhledem na X. mikulčický kostel i valy nedaleké akropole a se siluetou dvojice v pozadí sousoší stojících stromů, z nichž jeden je v plné síle a druhý poškozen, tvoří symbolickou jednotu, vztahující se k životním osudům vzdělaných bratří. Jako by vyjadřovaly životní sílu sv. Metoděje a předznamenaly nemoc a brzkou smrt sv. Cyrila, který zemřel právě v Římě 14. února 869.
Věříme, že nové sousoší soluňských bratří posílí význam mikulčickému památníku – možná onoho dřívějšího města Morava - v povědomí široké veřejnosti nejen jako místa největšího velkomoravského hradu, ale také místa, k němuž se vázala historie Velké Moravy a osudy vzdělaných a ctěných soluňských bratří, a že to vše bude silnými důvody opravňujícími a lákajícími k návštěvě archeologického místa.
K uvedeným důvodům se řadí také všechny naše stávající aktivity, které jsou směrovány k výraznému zlepšení poskytovaných návštěvnických služeb. V této souvislosti je potěšitelné, že můžeme konstatovat meziroční 7% nárůst návštěvnosti. Ta dosáhla počátkem měsíce října čísla 14.000. (V delším časovém horizontu je zvýšení zájmu ještě více evidentní: např. v říjnu roku 2006 byla návštěvnost 8.600 hostů). Určitě k letošnímu navýšení přispělo rozšíření nabídky zajímavých projektů interaktivní výuky pro žáky základních a středních škol a koncepční prohloubení spolupráce se školami všech typů. V rámci tohoto cíle jsme letos vyzkoušeli 3 různé pilotní pořady, které po vyhodnocení a dalším vylepšení budeme aktivně nabízet školám v příští sezóně. Právě v práci s dětmi a pro děti totiž vidíme jeden z hlavních cílů našich současných programových aktivit. K těmto cílům patří (kromě již probíhající literární soutěže Skrytá paměť Moravy) také zahájení spolupráce se škola našeho okresu a školami Dolního Rakouska v rámci projektu Malujeme barvami země, který by měl mít vyvrcholení při vyhlášení nejlepších dětských kolektivních výtvarných prací v areálu našeho památníku v květnu příštího roku.
S kladnou odezvou se setkalo také prázdninové rozšíření návštěvní doby, při němž jsme prováděli také v pondělí odpoledne a o víkendech až do 19.30 hodin. Očekáváme, že povědomí o našem památníku posílí i jeho dostupnost v pracovní dny v období zimních měsíců listopad až březen. Tato nová otevírací doba vychází z potřeb a přání našich hostů a my věříme, že se setká s pozitivní odezvou. Současně s tím vším zvyšujeme cílenou i běžnou propagaci všemi dostupnými sdělovacími prostředky a rozšiřujeme spolupráci s cestovními kancelářemi a agenturami.
Naším cílem je navrácení mikulčickému památníku Velké Moravy jeho dřívější věhlas a obnovení ztracené pozice turisticky atraktivní a stále lákavé lokality.
