Sedmihektarový areál raně středověkého slovanského velkomoravského hradiště MIKULČICE-VALY nedaleko Hodonína, v Jihomoravském kraji, zkoumaný archeology od roku 1954, patří do péče Masarykova muzea v Hodoníně a je jeho pobočkou.

První muzejní expozice na archeologickém nalezišti byla otevřena v provizorním objektu v roce 1960.

Vládním výnosem č. 251 z března 1962 byl areál vyhlášen  za Národní kulturní památku. Pro stálou muzejní expozici v pavilonech i v terénu se v té době vžil název Národní kulturní památník Mikulčice - Valy (NKP).

Rok 1963 byl ve znamení oslav 1100. výročí příchodu byzantské misie do našich zemí a s ní spojených počátků slovanského písemnictví. V Domě umění v Brně probíhala souborná výstava Velká Morava. V Mikulčicích se současně pracovalo na stavbě pavilonu, chránícího originální kostelní základy, který je dnes sám o sobě ukázkou výstavnictví své doby. Současně se ve spolupráci s jugoslávskými techniky budovala přístupová silnice, dokončená do dnešní podoby v roce 1966.

Další muzejní expozici na mikulčických Valech, vytvořenou z dosavadních archeologických nálezů, připravili pracovníci Archeologického ústavu ČSAV Brno a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně  na rok 1970. Práce řídil akademik Josef Poulík, působící od zahájení zdejšího systematického výzkumu jako jeho vedoucí. V této expozici byly poprvé instalovány i dva desetimetrové dubové čluny - monoxyly,  nalezené v roce 1967 na dně jednoho z bývalých ramen řeky Moravy u zbytků dřevěného mostu.

Expozice archeologických nálezů přetrvala pod správou Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody Brno až do roku 1985, kdy byla obnovena a doplněna. Její součást tvořilo i čtrnáct kovových skříňových vitrín na prohlídkové trase v terénu, vyplněných panely s informacemi.

Zásadním mezníkem v historii stálé muzejní expozice v tzv. Národním kulturním památníku MIKULČICE-VALY bylo převedení celé lokality v roce 1987 do správy Muzea Hodonínska v Hodoníně (dnes Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace).  Hodonínští muzejníci doplnili expozici o rozměrnou plastickou mapu, sloužící jako podklad pro úvodní slovo průvodců. Do pavilonu se základy I. a II. kostela instalovali faksimile písemností ze světových archivů, týkající se svým obsahem  západních Slovanů a Říše velkomoravské a zde také umístili trojrozměrné makety všech dosud objevených kostelů i paláce.

V roce 1994, kdy uplynulo čtyřicet let od zahájení zdejších archeologických prací, byl 2. pavilon doplněn o panelovou výstavu s názvem Archeologický výzkum v Mikulčicích - jeho ohlas ve vědě a veřejnosti. Podává  přehled o úspěšném putování výstavy VELKÁ MORAVA kulturními metropolemi Evropy.

V roce 45. výročí zbudování pavilonu II nad základny kostela II byla expozice v tomto objektu zásadně zrekontruována a obnovena. Dne 1. dubna 2008 byla v tomto pavilonu otevřena druhá stálá expozice památníku nazvaná VELKOMORAVSKÉ MIKULČICE - DRUHÝ KOSTEL A SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURA KNÍŽECÍHO HRADU, která pomocí moderních audiovizuálních prostředů (filmovou projekcí spojujících uměleckou formou hudbu, slovo a obraz ve formátu 3D) informuje návštěvníky o mikulčickém hradišti. Tato expozice získala 14. května 2009 v Pantheonu Národního muzea v soutěži Gloria musaealis z rukou mnistra kultury hlavní cenu v kategorii Muzejní výstava roku 2008.

Původně první stálá expozice archeologických nálezů na Valech VELKOMORAVSKÉ MIKULČICE - KNÍŽECÍ HRAD V ÚDOLNÍ NIVĚ ŘEKY MORAVY instalovaná v pavilonu I - návštěvnickém centru - vzešla v roce 1997 z iniciativy Masarykova muzea v Hodoníně. V prostoru výstavního sálu je vytvořena iluze řečiště Moravy se čluny, mosty i zbytky palisád, tvořícími rámec pro okolní výstavní vitríny.

Obě expozice s příslušným průvodcovským výkladem i s prohlídkou pěšího okruhu po mikulčickém hradišti okolo kopií základů někdejších 8 sakrálních staveb a knížecího paláce má velký návštěvnický úspěch. Prohlídka Slovanského hradiště v Mikulčicích je ideální příležitostí pro poučení, pro doplnění dějepisného učiva na všech typech škol i  pro relaxaci uprostřed neporušené přírody.

Pohledem do nedaleké budoucnosti může být urbanistická studie Mikulčicko-kopčanského archeoparku, v minulých letech vypracovaná doc. Janou Gregorovou  a kolegy, která je základem pro postupnou revitalizaci archeologického muzejního areálu i okolní přírody. Studií navržené proměny napomáhaly při posuzování našeho návrhu o zápis do Listiny světového kulturního dědictví UNESCO, který byl podán v sídle UNESCO v Paříži společně za obě archeologická naleziště na podzim roku 2007. Návrh na zápis do Listiny světového kulturního dědictví UNESCO byl rozhodnutím MK ČR stažen den před závěrečným hodnocením v červenci 2009. Přesto věříme, že studií doporučené proměny a zatraktivněním této významné národní kulturní památky bude přínosem pro domácí i zahraniční návštěvníky. -jš- a -fs-