VELKOMORAVSKÉ  MIKULČICE

První muzejní expozice archeologických nálezů na Slovanském hradišti v Mikulčicích byla pro veřejnost otevřena v roce 1960.

Dnes se návštěvníci v muzeu osobně seznámi se dvěma stálými expozicemi a v exteriérech pak s kopiemi základů osmi mikulčických kostelů a knížecího paláce.

Starší stálá expozice „Velkomoravské Mikulčice - Knížecí hrad v údolní nivě řeky Moravy“ byla v Návštěvnickém centru (pavilon I) otevřena v roce 1997. Tato expozice prezentuje Mikulčice jako významné slovanské a velkomoravské sídlo s bohatou historií doloženou archelogickými nálezy vysoké výpovědní hodnoty. Úvodem prohlídky muzea je výklad průvodce u plastické mapy s terénní situací jaká na mikulčických Valech byla v 9. století.

V muzejním pavilonu II  je od roku 2008 nová stálá expozice „Velkomoravské Mikulčice - Druhý kostel a sakrální architektura knížecího hradu“ sestávající nejen z prohlídky autentického negativu základů II. mikulčického kostela, hrobových jam s pohřby a trojrozměrných maket všech mikulčických kostelů i paláce, ale také z emotivního prožitku z moderní muzejní archeologické prezentace spojující prvky mluveného slova, hudby a filmové projekce s přímou prohlídkou muzejních exponátů.

Tato výstava v pavilonu II získala 14. května 2009 v Praze v Pantheonu Národního muzea z rukou ministra kultury Cenu Gloria musaealis v kategorii Muzejní expozice roku 2008.

Po prohlídce pavilonu II je možno absolvovat pěší okruh hradištěm po návštěvnické trase a na ní shlédnout v terénu kopie základů kamenných staveb, opatřených panely s popisem zajímavostí daného okrsku.

NÁVŠTĚVNICKÉ CENTRUM - PAVILON  I

Zde návštěvníci uvidí vystavené ukázky archeologických nálezů ze zdejší lokality, včetně dvou desetimetrových dubových člunů dlabanek - monoxylů, umístěných v maketě původního říčního koryta Moravy. Vlastní expozice v pěti vitrínách dokládá zdejší osídlení od nejstarších dob do 15. století, kdy zde osídlení skončilo a poslední obyvatelé se přesunuli do vznikajícího hodonínského a břeclavského podhradí.

Řada dalších vitrín obsahuje množství zajímavých vykopaných dokladů z velkomoravského období 8. a 9. století, dokladujících vysokou kulturní úroveň zde žijících našich předků.
Těžiště expozice VELKOMORAVSKÉ MIKULČICE - KNÍŽECÍ HRAD V ÚDOLNÍ NIVĚ ŘEKY MORAVY spočívá v představení většiny typů sbírkových přemětů ze  zdejších vykopávek: faksimilií šperků jako vrcholu zdejší řemeslnické dovednosti, zbraní – mečů, hrotů kopí a šípů, bojových seker nebo předmětů vztahujících se k duchovnímu životu Slovanů, ale i předmětů denní potřeby – keramiky, kovářských výrobků, kostěné industrie, udic, hrotů harpun, unikátních dřevěných kuchyňských předmětů, dřevěných okovaných vědérek, žernovů ad. Zajímavé jsou již zmíněné předměty církevního charakteru, různé křížky, kování ve formě knihy, silně pozlacené ostruhy s ploténkami a maskarony (lidskými tvářemi) z hrobů s bohatou výbavou, velké množství železných ostruh s háčky apod. Cenná jsou také pozlacená nákončí – kovová a litá zakončení opasků, která jsou zde představena oboustranně, neboť na nich vidíme první známá figurální zobrazení lidských postav v dějinách Slovanů na našem území.
Důležitý datovací význam má zlatý solidus, mince byzantského císaře Michala III. (842 - 867) z hrobu čís. 480 u trojlodní baziliky, který byl užíván a platný v roce příchodu věrozvěstů sv. Konstantina - Cyrila a sv. Metoděje. Dokladem užívání písma jsou železné styly – pisátka, jimiž se psalo (rylo) do voskem potažených dřevěných tabulek. Stily byly nalezeny v nartexu (předsíni) trojlodní baziliky. V expozici pak následují doklady o čtyřiadvaceti tehdejších místních řemeslech. Nejrozměrnějšími exponáty jsou dva čluny – monoxyly (9 a 10 metrů dlouhé), vytesané každý z jednoho kmene dubu. Čluny byly objeveny v hloubce 3 m u pozůstatků mostních pilířů v zaneseném korytu původního řečiště řeky Moravy. 

PAVILON II - KOSTEL

Zde jsou zakonzervovány a vystaveny originální negativy základů „druhého“ mikulčického velkomoravského kostela a třináct otevřených kostrových hrobů, z nichž jeden je v kostelní hrobce a zřejmě zde byl pochován některý člen mojmírovské dynastie. Na tomto místě zahájil akademik prof. Josef Poulík v roce 1954 první zkušební sondou archeologický výzkum lokality.

V druhém pavilonu byla nová stálá expozice VELKOMORAVSKÉ MIKULČICE - DRUHÝ KOSTEL A SAKRÁLNÍ ARCHI-TEKTURA KNÍŽECÍHO HRADU otevřena v roce 2008 a její architektonické řešení spočívá ve vytvoření ztemnělého scénického prostoru zdůrazňujícího jednotlivé exponáty za použití světelné, zvukové a projekční techniky. Vytvořený návštěvnický audiovizuální program vede návštěvníky k znovuobjevení historického kontextu. k pochopení významu a genia loci místa  a k posílení emocionálního působení jednotlivých výstavních prvků.

Expozice je vystavěna na neobvyklé instalaci vzácných sbírkových předmětů, replik jednotlivých velkomoravských kamenných staveb (kostelů a paláce) a prezentuje především dvorskou velkomoravskou kulturu; honosné šperky (gombíky, náušnice, prsteny), nákončí, velmožské ostruhy i kopie rukopisných textů velkomoravského původu psaných hlaholicí, prezentované ukázkami z Kyjevských listů, Kodexu Assemanova a Sinajského žaltáře a euchologia (9. - 11. století).

VELKÝ NÁVŠTĚVNICKÝ OKRUH

Procházkou po vyznačeném návštěvnickém okruhu v areálu hradiště a v podhradí, okolo kopií základů někdejších kamenných kostelních staveb (trojlodní bazilika, tzv. knížecí palác, kostely IV. a V., dvouapsidová rotunda - kostel VI., rotunda se čtyřmi konchami - kostel IX. a další kostely v podhradí) a po zbytcích obranné zdi, tvořících dnes násep nad terénem v podobě mohutného valu, mohou návštěvníci doplnit svůj celkový dojem z tohoto zcela mimořádného místa českých národních dějin, které ještě zdaleka nevydalo všechna svá tajemství. Mimo areál hradiště je možno dojít k řece Moravě, tvořící zde hranici se Slovenskou republikou.

MIKULČICKO-KOPČANSKÝ AREÁL

Za řekou Moravou na slovenské straně Mikulčicko - kopčanské velkomoravské aglomerace probíhá dlouhodobý zjišťovací archeologický výzkum a stavebně  historický průzkum kaple sv. Margity Antiochijské. Provádí ho na katastru obce Kopčany odborníci ze slovenského Pamiatkového úradu v Bratislavě. Vše nasvědčuje tomu, že se jedná o unikátní, částečně dochovanou velkomoravskou kamennou stavbu!

NÁVŠTĚVNICKÉ CENTRUM - MALÁ GALERIE

V Návštěvnickém centru se mohou naši hosté občerstvit teplými i studenými nápoji, zde si také mohou zakoupit suvenýry, pohlednice, letáky, drobné dárky i odbornou  a regionální literaturu.

V recepci Návštěvnického centra byla zřízena Malá galerie, v níž si naši hosté mohou v rámci návštěvy prohlédnout vystavené exponáty - fotografie nebo obrazy. Své práce zde již vystavoval fotograf Svatopluk Rutar, dokumentátor  Svatoslav Skopal, český akademický malíř Pavel Vavrys, fotografka Pavlína Martinů nebo výtvarnice Zuzana Zimková, vesměs rodáci z Mikulčic.